13. 4. 2020

.
Pán Bůh ví a my tomu nemusíme rozumět

Miloslava Michalová


Toto jsem zaslechla od naší mistrové, když jsem jako obvykle v pracovním dni seděla za šicím strojem. Kde se to právě teď vzalo? Mám z toho radost. Není to tak dlouho, co jsem jí dala lístek s Božím slovem: „Svěř svou cestu Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat.“ Lenka to nekomentovala, ale přijala. Měla jsem a mám ji ráda.

Tehdy jsem byla v situaci, že o každé malé uvolnění v práci jsem musela mistrovou a vedoucího hodně prosit. Většinou bylo předem zamítnuto. Jednou se však stal zázrak, Boží milost. Slíbila jsem, že zhotovím korouhev ke Světovému dni modliteb v Praze v Betlémské kapli. Techniku provedení jsem měla už vyzkoušenou z dřívějška, ale začal mě tlačit čas. Pro tu práci jsem potřebovala klid a také denní světlo, i když jsem byl zvyklá pracovat i v noci. Zkusila jsem tedy poprosit o jeden den dovolené. A to je ten div, bez zaváhání mi mistrová dovolenou dala a vedoucí to odsouhlasil. Ještě teď mě hřeje u srdce z toho času milosti.

Bylo krásně, uprostřed kuchyně jsem postavila šicí stroj a pustila se do práce. Dařilo se mi, měla jsem z práce radost a cítila jsem pokoj. Odpoledne mi pak svítilo slunce do rukou a to nejdůležitější, totiž našití písmen jména „Ježíš“ a „Jeshua“ jsem mohla dokončit.

Je to jen kostička, jeden střípek z mozaiky mého života. Také pro tento den mě Bůh učinil a také všechno připravil. Chvála Pánu

Miloslava Michalová
13. 4. 2020

0 0 vote
Article Rating