Loď
Naše loď má tři důležité části. Tím hlavním jsou plachty. Jimi je loď poháněná kupředu. Další částí je tělo lodi, neboli paluba včetně posádky. To je místo, kde posádka přebývá a jímž sedí na moři. Třetí součástí lodi jsou rybářské sítě, jež jsou na bocích lodi a někdy také ve vodě.
Na lodi máme všichni společný cíl a společnou úlohu. Cílem je pro nás Boží království. K němu plujeme po mnohdy rozbouřeném moři tohoto světa. Úlohou, kterou máme od našeho Milovaného Pána je zjevovat Krista – jeho moc a krásu, jeho lásku a pravdu. Jak toho chceme dosáhnout?
Podívejme se teď na každou část lodi zblízka.
1. Věříme, že jediným způsobem jak se můžeme dostat kupředu je život z moci Ducha svatého. Boží duch je v bibli přirovnán k větru. Podobně jako vítr není vidět, ale je cítit, slyšet a můžeme vidět jeho působení v tomto světě, je to s Duchem. Tak jako vítr vane někdy jemně a vlídně, přichází Duch svatosti jemně jako holubice. Jindy zavane vítr jako hurikán, jenž všechno smete. Duch Boží také přichází s ohromnou mocí a podmaňuje si všechno, co se v pýše pozvedá.
Chceme žít z této síly. Nemáme na lodi přídavný motor, který bychom použili, kdyby vítr nevál, jak si přejeme. Ani nejsme malým člunem, kde bychom mohli vytáhnout pádla a veslovat. Učíme se spolupracovat s Duchem a využívat jeho sílu, jako celek i jako jedinci. Vyžaduje to důvěru a odvahu dovolit Duchu, aby se do nás opřel. Někdy, pravda, jsou naše životy jako plachty svěšené a potrhané. Potřebujeme neustálou péči a opravu, jinak nemáme dlouhou životnost.
„Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost.“ (Galatským 5:16)
2. Máme dobrého kapitána. Dobře se vyzná v moři, vždy zná správný směr a ani v bouři nepodléhá panice. Je nám s ním dobře, má nás rád a rozumí nám. Učíme se od něj takové zvláštní věci jako třeba říkat „odpusť mi, prosím“, nebo „odpouštím ti“. On nás dokonale zná, nic před ním neschováme, důvěřujeme mu. On z nás dělá skutečný tým, umíme táhnout za jeden provaz. Nikdo z nás by nedokázal uřídit celou loď, velmi se navzájem potřebujeme. Každý je na lodi důležitý, každý z nás v něčem vyniká, každý má od kapitána zvláštní úkol (nebo práci?). Společně dokážeme opravdu hodně. Jak se náš kapitán jmenuje? To vám rádi povíme: JEŽÍŠ KRISTUS. On nám zachránil život, jiného nechceme.
„Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému. V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte kapitánu.“ (Římanům 12:10-11)
3. Náš kapitán rozumí lovení ryb, zná celé širé moře a ví o každé rybičce v něm, má je rád. Učí nás, kdy a kde spustit sítě, jde nám příkladem. Když on loví ryby, jde to tak snadno, zároveň nám říká, že toto je naše práce. Hodně mu záleží na tom, aby nám to šlo tak, jako jemu. Nedávno nám říkal, že je nezbytně nutné mít v pořádku sítě, že je máme mít stále připravené, a když nám řekne, musíme je rychle hodit do vody. Zatím nám to moc nejde – jednou je hodíme moc hluboko a nedokážeme je vytáhnout a pak se zase bojíme je do vody vhodit. Co je však překrásné je vidět tu proměnu ryb po vylovení. Je to zázrak. Na palubě se stanou vlastnictvím kapitána, který z nich udělá skvělé námořníky.
„Ježíš řekl Šimonovi: Zajeď na hlubinu a spusťte své sítě k lovu! Šimon mu odpověděl: Kapitáne namáhali jsme se celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě. Když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb, až se jim sítě trhaly.“ (Lukáš 5:5-6)
