Kormidlo
Kormidlo na lodi slouží k udržení směru, v období klidu i v čas bouře. Kormidlem točíme podle potřeby, abychom udrželi správný směr plavby lodi za všech okolností. Někdy to není vůbec jednoduché, ale máme rádce a pomocníka ve zkušeném kapitánovi, který nás všemu potřebnému učí. Naším kormidlem pak jsou hodnoty, které známe od kapitána.
Jaké hodnoty to jsou?
1. Dosvědčování Boží svatosti
Věříme, že náš Bůh je svatý. To znamená, že je dokonalý, čistý a krásný. Význam slova svatý je však také neobyčejně zářící, nebo též oddělený. To vše platí o Bohu, který se stal člověkem v Ježíši Kristu a přece zůstal Bohem. On přebývá ve vyvýšenosti a svatosti v nebi, ale též s tím, jenž je zdeptaný a poníženého ducha. Ježíš Kristus nám říká, že chce, abychom byli jako on: "Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský otec."(Matoušovo evangelium 5:48) Apoštol Petr ve svém listu píše: "Jako poslušné děti nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly předtím, v době vaší nevědomosti; ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. Vždyť je psáno: 'Svatí buďte, neboť já jsem svatý.'"(První list Petrův 1:14 -16). Konečně již prorok Izajáš přikazoval Izraeli tato slova: "Dosvědčujte svatost Hospodina zástupů! Jeho se bojte a strachujte." (Izajáš 8.13)
Svatost Pánovu dosvědčujeme tím, že žijeme v čistotě bez hříchu, tak jako on. To se nám však nepodaří z vlastních sil, pouze jeho milostí a jeho duchem. Říká se, že na co člověk dlouho hledí, tomu se podobá. Věříme, že když hledíme očima víry na Krista, vidíme jeho krásnou postavu - jeho vlastnosti, nemůže to být jinak, než že se na nás začne odrážet jeho sláva. Vždyť k jeho obrazu jsme byli stvořeni!
2. Život podle Božího slova
Co to je Boží slovo? Jsme si jisti tím, že bible je tím zjeveným slovem Božím, které Bůh poslal lidem, aby ho mohli poznat a zamilovat si ho. O nic jiného totiž nejde, než aby si lidé zamilovali živého Boha, Ježíše Krista a měli s ním osobní vztah lásky a přátelství. Jsme přesvědčeni, že bible je pravdivá a věrohodná, že je to základ pevný jako skála, která se nepohne navěky. Bible je zde již dva tisíce let a více a napsali ji lidé, kteří byli přímo inspirováni Bohem v tom co mají napsat; jsou to slova vnuknutá Bohem. Nazývá se Kniha knih a je vůbec nejčtenější knihou na světě. Bůh nám v ní zjevuje sám sebe a odkrývá nám svůj výtečný plán pro náš život. Je dobré se podle něj řídit. Boží slovo je stále živé, mocné a ostré jako meč, pravda, která je v něm obsažená, osvobozuje i dnes mnohé lidi z otroctví hříchu a závislostí. Osvobozuje do svobody Božích dětí, do radosti a pokoje.
"Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku."(Žalm 119:105) To vyznal král David a prorok Izajáš volal k lidem tato slova: "Všechno tvorstvo je tráva a všechna jeho spolehlivost jako polní kvítí. Tráva usychá, květ vadne, zavane-li na něj vítr Hospodinův. Věru, lid je pouhá tráva. Tráva usychá, květ vadne, ale slovo Boha našeho je stálé navěky."(Izajáš 40.6-8)
3. Ustavičná modlitba
Co je to modlitba? Je to něco jako dýchání. Bez dýchání se nedá žít, je to životně důležitá funkce, protože tak se okysličuje krev v těle a ta dává život člověku. Podobně je tomu s modlitbou. Při modlitbě dochází k okysličování našeho ducha a tím se zajišťuje duchovní vnímání a život člověka. Při modlitbě se lidský duch setkává s živým Bohem, rozmlouvají spolu a mají blízké společenství. Je to tajemství. Modlitba totiž není odříkávání zbožných naučených formulací do kostelních zdí. Je to osobní a aktivní vztah s Ježíšem Kristem. Z takového společenství se vrací osvěžený, obnovený, pokojný a radostný člověk. Jednoduše řečeno, modlitba je radostná záležitost. Židovský král David to znal a proto mohl napsat, že je mu v Boží blízkosti dobře: "Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho."(Žalm 16.11).
Ustavičná modlitba. To znamená modlit se bez přestání? To přece nejde! Musíme chodit do práce, starat se o rodinu, o zábavu... Pokud je modlitba společenství s Bohem, pak je to možné. Bůh je duch a když se modlíme, jsme s ním ve spojení duchem, nikoliv tělem a myslí. Nemusíme na Boha stále myslet (jakkoliv je to zbožné) a přece s ním můžeme být ve spojení. V podstatě jde o to být on line. Být připojen. Nemusíš na počítači pracovat, ale jsi na příjmu - můžeš přijímat dopisy, chatovat, skypovat atd. S Bohem je to stejné. Nemusíš na modlitbách mlít modlitební mlýnky, důležité je být s ním v kontaktu. Bůh totiž při modlitbě k tobě mluví tak, jako ty mluvíš k němu. Modlitba je dialog, rozhovor, nikoliv monolog.
Ježíš vzkázal římským křesťanům přes apoštola Pavla slova povzbuzení: "Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí (Římanům 12:12), a do Tesaloniky: "Stále se radujte, v modlitbách neustávejte." (1.Tesalonickým 5.16). To platí i pro křesťany dnes a tady.
4. Štědré dávání
Štědrost je základní Boží vlastnost. Bůh dal lidem svého milovaného a jediného syna, aby žádný, kdo v něho věří nezahynul, ale měl věčný život. On dává rád a hodně. On má také z čeho rozdávat, vždyť jemu patří všechno hmotné i duchovní bohatství. Ježíš dal lidem svoji spravedlnost a vzal na sebe jejich špínu. Vzal na sebe trest smrti místo nás, a nám daroval svůj život, svoji krev a tělo. Dal nám stát se Božími dětmi skrze víru v jeho oběť na kříži. To je skutečnost. Navíc nám dal zemi, kde můžeme žít, která vydává úrodu, ze které máme obživu.
Bůh nás učí štědrosti, kterou on sám má. On ví, že dávání je větší radost, než přijímání. Také ví, že kdo dává, sám přijímá. Naopak, kdo je lakomý, bude stále chudší. Moudrý král Šalomoun dosvědčil, že: "Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek. Duše štědrá bude nasycena tukem, a kdo občerstvuje bude též občerstven."(Přísloví 11:24-25) To je duchovní zákon. Nejde tedy pouze o hmotné dary, ale dávat můžeme i duchovní a duševní bohatství - lásku, radost, povzbuzení, modlitbu, nebo třeba jen milý úsměv. To jsou velké dary, které druhé obohatí. Apoštol Pavel napsal křesťanům do řeckého Korintu, aby velkoryse dávali: "Vždyť kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet."(2.Korintským 9:6) Tento zákon platí v přirozené oblasti v přírodě, tak i v oblasti duchovních zákonitostí. To nikdo z lidí nezmění. Je dobré bojovat proti konzumní filozofii, lakomství a materialismu osobním rozhodnutím ke štědrému dávání. Nečiňme to okázale pro chválu u lidí, ale u Boha. Bůh hledí k srdci a nikdo ho nepodvede.
