Sexuální výchova - vybraná témata

Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách

Vážený pane ministře,

nedávno se mi dostal do rukou dokument vytvořený na základě rozhodnutí vlády ČR o strategii boje proti extrémismu, nazvaný Homofobie v žákovských kolektivech s podtitulem Homofobní obtěžování a šikana na základních a středních školách - jak se projevuje a jak se proti ní bránit. Autorka publikace Irena Smetáčková podává pokyny pro učitele základních a středních škol jak bojovat proti homofobii a ve své metodice používá nezdůvodněné a nedokázané teorie.
Autorka vychází především z popírání rozdělení společnosti na muže a ženy a jejich specifických rolí a charakteristik. Snaží se přesvědčit pedagogy o tom, že mezi muži a ženami nejsou žádné rozdíly - pouze biologické. Na straně 19 píše: Obecně platí, že odchylky vyvolávají pochybnosti a nedůvěru, v horším případě i pocit ohrožení a strach. V minulosti byla homosexualita považována za ďábelské zlo a za nemoc. Dnes už tomu tak není, nicméně ve společnosti stále panují některé předsudky týkající se homosexuálních, bisexuálních a transsexuálních lidí. Jejich odstranění je obtížné právě proto, že vyrůstají z genderového řádu a jsou součástí genderových stereotypů, které určují, jaké by měly být „správné ženy“ a jací „správní muži“, včetně jejich heterosexuálního chování. Toto je snaha o rozbití starých řádů společnosti, podle kterých žili naši předkové po staletí a tisíciletí a společnost na základě nich dobře fungovala. My dnes usilujeme o popření odlišné role a identity muže a ženy. Proč se stále utvrzujeme v tom, že my máme pravdu a celé generace našich předků se mýlily, když považovali heterosexualitu za jediný dobrý základ pro dobrou rodinu a potažmo zdravou společnost? Tento pokus se mi jeví jako velice rizikový a povede k rozkladu rodin a tím i celé společnosti.
Autorka se staví na stranu utlačované menšiny homosexuálně orientovaných lidí a usiluje o vymýcení nejen šikany a obtěžování homosexuálně orientovaných osob, ale též vyzývá k trestání těch, kteří mají jiný názor na homosexuální životní styl. To ovšem může vést k diskriminaci jiné menšiny, která z principu nemůže akceptovat sodomii - homosexualitu, bisexualitu, transsexualitu atd. Ještě před patnácti lety byla homosexualita považována za sexuální úchylku většinou společnosti. Několik let stačilo homosexuálním lobistům a sdělovacím prostředkům k legitimizaci partnerství osob stejného pohlaví. Odůvodněním bylo přesvědčení, že homosexualita není volba, ale vrozená vada, nemoc, kterou musíme léčit, nebo lépe akceptovat. Krátce na to převládlo mínění, že to není vada, ale pouze přirozená sexuální orientace daná genetickým kódem. A dnes už je homosexualita opět považovaná za volbu. Proč? Protože je třeba zdůvodnit a ospravedlnit i bisexualitu a transsexualitu. A to nelze, pokud přijímáme sexuální orientaci za něco geneticky daného. Je známo, že mezi homosexuály je velká promiskuita a partnerská věrnost mezi nimi prakticky neexistuje. Též je známo, že mnoho homosexuálů se posléze začalo orientovat bisexuálně! Co to znamená? Jednoduše to, že jim homosexuální orientace nebyla dána "do vínku", ale že se pro ni rozhodli. A my se dnes snažíme toto chování ospravedlnit? Budeme své děti vychovávat k "zdravému životnímu stylu", který spočívá v naprostém zmatku v sexuální orientaci a povedeme je do zajetí povrchních sexuálních zážitků?
Nauka o genderových rolích je čistě teoretický konstrukt a neopírá se o žádné empirické důkazy. Původním autorem této teorie je psycholog a sexuolog John Money, který chtěl svou nauku ověřit reálným pokusem. Výsledky však byly fatální. Přesvědčil rodiče malého chlapce, který nešťastnou náhodou přišel o penis, aby jej převychovali na dívku. Patnáct let podstupoval chlapec hormonální "léčbu", měl dívčí jméno a byl vychováván jako dívka. Dívkou se však nikdy necítil. V 15 letech rodiče pokus John Moneyho přerušili, jelikož jejich syn (dcera) vyhrožoval sebevraždou, pokud bude muset za "doktorem" dále chodit. Z následků se rodina nikdy nevzpamatovala. Jeho bratr (dvojče) spáchal sebevraždu poté, co se u něj jako následek umělých změn v bratrově pohlaví projevila schizofrenie. Sám "pokusný chlapec" se také později zabil.
V psychologii byl poté pojem genderového stereotypu ze značné části opuštěn ve prospěch vrozeného pohlavního chování, vycházejícího z rozdílných způsobů efektivního sexuálního chování.
Na straně 17 píše autorka: Homofobní obtěžování a šikana mají původ v hetronormativě genderového řádu, který staví homosexuální, bisexuální a transsexuální lidi do asymetrického postavení vůči heterosexuálním lidem. Pedagogům je vnucována nepodložená představa společnosti bez řádu, kde si lidé dělají jen to, co sami uznají za vhodné. Když tuto myšlenku domyslíme do důsledků, za krátký čas nebudeme moci čelit argumentaci pedofilů, zoofilů, nekrofilů, protože i oni mají svá práva. Pokud se vám toto upozornění zdá homofobní, ocituji zde několik řádků od našeho předního sexuologa Radima Uzla : Lidé ale nepokládali zoofilii vždycky za hrdelní zločin. Téměř všechny staré řecké pověsti líčí, jak se bohové spojovali se smrtelníky ve zvířecí podobě. A v tomto spojení bylo z jejich pohledu něco posvátného. I slavný symbol lékařství, had řeckého boha léčitelství Aeskulapa, prý nebyl léčivým hadem. Ženy ho v chrámu zasvěceném Aeskulapovi používaly údajně k onanii. Ve starém Egyptě pak uctívání kozla z Mendesu spočívalo v sexuálním aktu věřících žen s tímto posvátným zvířetem...Český trestní zákoník nepovažuje zoofilii za trestný čin ani ve svém novém znění. Snad by mohla být trestána jen podle paragrafu o týrání zvířat. Kdo ale týrání posoudí? Němá tvář obvykle neprozradí, zda je jí tato aktivita příjemná nebo ne. Pokud popřeme hetronormativu genderového řádu, pak je všechno dovoleno.
Jako křesťané rozhodně nejsme proti homosexuálům. Jakékoli projevy šikanování odsuzujeme. Nemyslíme si, že homosexuálně orientovaní lidé jsou méně hodnotní než jiní lidé. Věříme, že i oni byli stvořeni k obrazu Boha, nikoli pod obraz. Lidská důstojnost a hodnota života stojí především na této skutečnosti původu lidské bytosti. Na druhou stranu věříme v Bohem daný řád, který je dobrý a má za cíl jen ochranu a bezpečí lidí. Proto, když Irena Smetáčková ve své publikaci píše, že škola nemůže dobře plnit své poslání, pokud nevytváří bezpečné prostředí, ptáme se, jestli tímto bezpečným prostředím jsou školy, kde mladí lidé budou zkoušet nejpodivnější sexuální experimenty proto, že jim o nich učitelé řekli a schválili je?
V druhé části publikace o didaktické aplikaci tématu autor Richard Braun popisuje zážitkové semináře a skupinové hry a diskuze na téma homosexuality s cílem vytvořit ve školách tolerantní prostředí, ve kterém se homosexuálové budou cítit bezpečně. Představa, že v roce 2085 budou ve společnosti většinově chodit gayové a lesby je sama o sobě podivná, neboť by zřejmě lidstvo vyhynulo po meči i přeslici. Ale metodicky pracovat s mladými lidmi - kteří v období dospívání hledají vlastní identitu a sami sobě nerozumí - a chtít po nich, aby radili homosexuálnímu muži v partnerském soužití s jiným mužem, který se zamiloval do jedné krásky, co s tím má dělat, mi připadá absurdní.
Starověký křesťanský učenec Pavel napsal dopis římským křesťanům, kde vysvětluje, že homosexualita je důsledkem odpadnutí od Boha a jeho řádů. Proto je Bůh nechal napospas nečistým vášním jejich srdcí, takže zneuctívají svá vlastní těla. Už v Mojžíšově zákoně, který určoval uspořádání židovské pospolitosti a stal se též základem pro založení demokratických státních zřízení, je vyjádřena Boží vůle: Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. Je to ohavnost.
Pane ministře Kocábe, rozhodně protestuji proti zavedení zmíněné publikace do českých škol. Připomínám, že o takových závažných změnách ve výchově dětí na školách musí vědět rodiče dětí a školské rady se k tomu musí vyjádřit! Chci věřit, že pravda a zdravý rozum v této věci zvítězí nad demagogií a rafinovanou lží. Nesouhlasím s praktikováním trestů na dětech pro jejich otevřeně, svobodně a slušně vyjadřovaný odpor proti homosexualitě, bisexualitě, transsexualitě, pedofilii, zoofilii, nekrofilii a dalším zvrhlostem.

S pozdravem David Loula

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ANO lidské přirozenosti

Otevřený dopis Konzervativní strany předsedovi vlády, ministryni školství mládeže a tělovýchovy a ministru vlády pro lidská práva. Do 15.3.2010 je možno se k dopisu připojit.

---

Ing. Jan Fischer, CSc. Předseda vlády ČR, Úřad vlády České republiky, Praha, PhDr. Miroslava Kopicová, Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha, Michael Kocáb, Ministr vlády ČR pro lidská práva, Úřad vlády České republiky, Praha

Praha, 22. února 2010

Vážený pane premiére, vážená paní ministryně, vážený pane ministře,

v uplynulých týdnech jsme zaznamenali, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy posílá do škol příručku „Homofobie v žákovských kolektivech". Na svých webových stránkách nabídlo také příručku věnovanou tzv. genderově korektnímu jazyku. Pan ministr Kocáb pak hodlá předložit návrh, kterým má být zrušeno omezení adopcí pro osoby žijící v tzv. registrovaném partnerství.

Každý ze zmíněných záměrů vzbudil samostatně odmítavé reakce, z nichž nejvýraznější je patrně petice vzniklá z iniciativy paní poslankyně Michaely Šojdrové týkající se posledně jmenovaného záměru. Zde poznamenejme, že se k petici paní poslankyně Šojdrové rádi připojujeme a pro ty, kteří mají zájem tuto iniciativu podpořit přímo, odkazujeme na její web: www.sojdrova.cz.

My však vidíme řadu společných prvků všech třech uvedených záměrů a proto si dovolujeme se k nim vyjádřit souhrnně. Mezi těmito společnými prvky vynikají zejména tyto dva:

1. Všechny tři záměry směřují přímo proti tomu, co je pro člověka přirozené.

2. Každý z těchto záměrů je financován z veřejných zdrojů.

Je prokazatelnou skutečností, že každý člověk, má danou, neměnnou lidskou přirozenost - něco, co je všem lidem společné, co člověka dělá člověkem. To, co je pro člověka objektivně dobré či špatné, se pak měří tím, co je či není v souladu s touto přirozeností. Ne vždy a ne všude si byli lidé vědomi toho, jaká ona lidská přirozenost je a co je a co není v souladu s ní. Tato neznalost, nebo různá znalost, je vydávána za argument proti existenci přirozenosti člověka jako takové.

Proti pravdě o přirozenosti člověka se tedy v moderní době rozpoutala revoluce, která měla několik dějství s tragickým vrcholem v každém z nich. J. J. Rousseau měl svého „ušlechtilého divocha"; člověk je podle něj zkažen společností a je třeba jej do onoho skvělého stavu opět navrátit. Důsledkem byly guillotiny francouzské revoluce. Nacisté - národní socialisté - tvrdili, že Žid není člověkem, že lidská přirozenost je měnlivá a proto lze „vypěstovat" dokonalého arijce. Důsledkem byly plynové komory koncentračních táborů. Komunisté, zejména bolševici - internacionální socialisté - nepovažovali za člověka kulaka. Kulak nemá nedotknutelnou lidskou důstojnost a tak je možné a i správné jej zabít, zejména pokud chápeme lidskou přirozenost jako proměnlivou a právě spějeme k přetvoření člověka v dokonalého proletáře. Důsledkem byly gulagy.

Lze jistě teoreticky polemizovat s tím, zda lidská přirozenost existuje a zda je skutečně nezměnitelná. Obhajoba této pravdy jako takové však dalece přesahuje možnosti tohoto dopisu. Ukázali jsme však, domníváme se, i těm, kteří fakt nezměnitelné lidské přirozenosti nereflektují, jak často hazard na tomto poli ústí v totalitní katastrofu. Zdůrazňujeme, že si opravdu někteří z nás, a bohužel právě ti na místech nejvyšších, zahrávají s tím nejhorším, co kdy lidstvo potkalo: s totalitarismem jako takovým. Pokusíme se to ukázat.

George Orwell velmi správně identifikoval důležitost jazyka. Podobně jako člověk má svoji neměnnou přirozenost, pojmy mají své objektivní obsahy. (Jinou věcí je, že ne vždy a ne všichni tyto obsahy stejně chápou.) Každý totalitní systém chce ovládnout jazyk, tvoří svůj vlastní slovník a snaží se učinit některé myšlenky odporující vládnoucí ideologii nemyslitelnými. Každý totalitní system chce ovládnout mládež - chce destruovat přirozené rodinné vztahy, dítě z nich vyrvat a v rámci státem ovládaných institucí (typicky pomocí škol) indoktrinovat od co nejútlejšího věku. Je znám citát Adolfa Hitlera: "Mládež dneška je lidem zítřka. Z tohoto důvodu jsme si vytýčili úkol naočkovat naši mládež duchem naší společnosti, a to již od nejranějšího věku, věku, kdy jsou lidé ještě nezkaženi. Tato Říše stojí na naší mládeži, od které se i odvíjí její budoucnost. A tato nová Říše svoji mládež nikomu nevydá, naopak si ji osvojí a předá jí svoji ideu výchovy a vzdělání.". I u komunistických vůdců bychom našli podobné myšlenky. Varujme se jít po takové cestě, i kdyby se motivy zdály sebečistší. Nepřipusťme, aby se naše školy staly nástrojem převýchovy, naopak respektujme primát rodiny ve výchově.

Důvodně se domníváme, že naše školství trpí řadou neduhů, v mnoha případech chronických. Dříve, než se jeden experiment uzavře či vyhodnotí, začíná jiný. Funkční gramotnost absolventů, jejich znalosti a schopnosti v přírodních vědách či povědomí o historii (to jen tak namátkou) se v průměru stále zhoršují, což potvrdí každý praktik, který je ve školství jen trochu delší čas. Je velmi smutné sledovat, že připravované kroky jasně naznačují, že z ideologických důvodů jsou pseudoproblémy upřednostňovány před skutečnými výzvami.

Příručka o tzv. genderově korektním jazyku nám (mimo jiné) sugeruje, že máme považovat za chybné to, co je předností jazyka. Tím je schopnost zobecňovat. Bez této schopnosti bychom však byli nuceni pojímat každou konkrétní věc samostatně - nemohli bychom hovořit o psech obecně, ale jen o našem Punťovi a sousedovic Alíkovi, nemohli bychom používat žádná abstrakta, abstraktní myšlení by vůbec nemohlo existovat. V extrémním případě by se natolik zkomplikovala komunikace mezi lidmi, že by se stala téměř nemožnou. Vždyť by nebylo možné žádné zjednodušení. Efektivní komunikace se přitom vždy snažila o stručné vystižení podstaty věci tak, aby příjemce informace tuto podstatu pochopil. Druhou výhodou zobecňování v jazyce je možnost uchovávat historickou paměť. Ano, chválíme předsudky, které jsou statistickou pravdou nastřádanou zkušenostmi předchozích generací. Tyto předsudky jsou imunitním systémem společenství. Jestliže je důsledně vykořeníme (přece nemůžeme všechny bílé heterosexuální muže házet do jednoho pytle) a budeme spoléhat výhradně na racionální posouzení každé jednotlivé situace každým jednotlivým člověkem, budeme tím zároveň všechny lidi nutit, aby se nespoléhali na rady, které od jiných lidí dostanou (co když je to ošklivý předsudek?) a vše si ve svém životě ověřovali sami. Na to je však náš život příliš krátký, je to naprostá utopie. Ano, všichni lidé v určité skupině samozřejmě nejsou stejní (a je snadné to dokázat - jak „genderová příručka" pravdivě uvádí). Jedno tradiční rčení však praví, že pravidlo je potvrzováno právě výjimkami. Konečně se důvodně obáváme, že propagandistům tzv. genderově korektního jazyka se nejedná o vykořenění předsudků jako takových, ale o odstranění pouze skutečných, zdravých a minulostí prověřených předsudků s cílem dosadit na jejich místo pseudopředsudky - tedy vlastní dogmata vykonstruovaná na základě protipřirozené ideologie.

Dnes tedy vidíme snahu zavést tzv. genderově korektní jazyk, indoktrinovat děti v rámci školních osnov a popírat lidskou přirozenost - opět zcela bezohledně právě k dětem (oblíbený argument, že je lépe, aby byly děti svěřeny do péče homosexuálním párům než aby zůstávaly v dětských domovech je zcela falešný - heterosexuálních párů toužících po adopci či po tom státi se pěstouny je nadbytek a správným postupem je zjednodušit příslušné procedury). Heterosexualitu považujeme za nadřazenou všem ostatním variantám sexuality. Nechováme však žádnou nenávist k homosexuálům - snažíme se nenávidět hřích, ale hříšníka milovat. Obáváme se však, že podle příručky „Homofobie v žákovských kolektivech" jsme přesto tzv. homofoby (nicméně poznamenáváme, že strachem z lidí rozhodně netrpíme). Vůbec se samozřejmě za své názory nestydíme a nevidíme žádný důvod, proč by tomu mělo být jinak. Spějeme k tomu, abychom pro tato naše stanoviska byli kriminalizováni? Co se stane rodičům, kteří se pokusí zabránit tomu, aby jejich děti procházely nařízeným vymýváním mozků - ideologickým školením, které nemá se vzděláváním naprosto nic společného?

Odmítáme relativistickou ideologii rovnostářství, která usilovně podkopává základy západní civilizace. Je to křesťanství, které nahlédlo, že každý člověk - tedy chudí i bohatí, ženy i muži, otroci i svobodní - má nekonečnou hodnotu a důstojnost a lidé jsou si rovni. Tato rovnost však není stejností a popírat tuto skutečnost je proti přirozenosti člověka. Poznání o rovnosti ale nikoli stejnosti všech lidí je jednou z podstat Západu a snaha o zatemnění této pravdy je tak přímým útokem na základy naší civilizace.

Vyzýváme vás proto, vážený pane premiére, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, abyste v čase, který zbývá do nadcházejících parlamentních voleb, zastavili výše kritizované kroky. Ušetřené prostředky by jistě našly příhodnější uplatnění; např. snížení předpokládaného schodku státního rozpočtu pro letošní rok by bylo zcela adekvátním využitím těchto zdrojů. V čase, který vám díky zastavení těchto aktivit případně zbude, bychom si dovolili vám navrhnout přemýšlet o cestách, jak by bylo možné zrušit antidiskriminační zákon a zákon o registrovaném partnerství - možná že také nejde o priority, ale každopádně by takové kroky vedly směrem k respektování lidské přirozenosti. Budeme velmi rádi, pokud se k těmto našim návrhům veřejně vyjádříte.

S pozdravem, MUDr. Miroslav Beňo místopředseda Konzervativní strany,  Martin Rejman kancléř Konzervativní stran, 

Mgr. Vladislav Szkandera člen Předsednictva Konzervativní strany

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V oblasti tvorby práva, vymahatelnosti práva a zvyšování povědomí o daném problému shledáváme následující doporučení jako zvláště problematická:

• Odsouzení tzv.  “hate speech” (verbálního podněcování k nenávisti) ( doporučení 14.3): bez jasných omezení může tento bod vest k omezení svobody slova,  náboženské svobody a svobody přesvědčení – zvláště práva vyjádřit svůj opačný názor – např. v otázkách homosexuálního životního stylu. 

• Požadavek další antidiskriminační legislativy (doporučení 14.4): jak ukazuje případ Direktivy o rovném zacházení, vede tato legislativa v rámci EU (pokud není velmi pečlivě vyvážena) k vážnému ohrožení základních práv (svobody vyznání, přesvědčení, svobody slova a zvláště svobody jednat podle vlastního bytostného přesvědčení).

• Programy zaměřené na zvyšování povědomí o problému diskriminace LGBT (lesbické, gay, bisexuální, transgender komunitě), zvláště na školách (doporučení 14.12): děti a dospívající, kteří ještě nedosáhli věku, kdy mohou mít legálně konsensuální sexuální styk , jsou zvláště zranitelnou skupinou a považujeme za velmi vážnou situaci, kdyby měli být vystaveni  propagaci tolerance těchto sexuálních životních stylů, pokud by byla jednostranná. Zkušenost ukazuje, že se pokusy o propagaci “tolerance, respektu a pochopení pro osoby LGBT”  často proměnily v povzbuzování k homosexuální praxi či dokonce pornografii (Francie, Španělsko). 

• Oficiální a pravidelný kontakt se skupinami prosazujícími práva homosexuálů (doporučení 14.13):  I když jako ČEA plně podporujeme právo všech občanů, aby jejich hlas byl adekvátně zastoupen a jejich práva hájena příslušnými sdruženími, stavíme se proti konceptu, podle kterého by měly mít některé zájmové skupiny privilegovaný přístup k tvorbě politik a zákonů, a myšlence, že by některá základní lidská práva měla být hájena nebo zastoupena více než jiná práva (jako např. právo na svobodu slova, svoboda vyznání a přesvědčení).

Oblast rodinného práva

V oblasti rodinného práva věříme, že je třeba věnovat pozornost následujícím doporučením Parlamentního shromáždění:

• Opatření, která navrhují, že by členské státy měly uznat status manželství pro registrované páry stejného pohlaví (doporučení 14.8.1 až 14.8.4)

• Možnost pro páry stejného pohlaví nést zodpovědnost nebo dokonce adoptovat děti partnera (doporučení 14.90)

• Plný přístup k adopcím pro svobodné LGBT osoby (doporučení 14.10): jako ČEA věříme, že by adopce měla vždy být v nejlepším zájmu dítěte. Děti potřebují jak vzory jak mužské tak i ženské role, což není v případě adopce od svobodného člověka bez ohledu  na jeho sexuální orinetaci zaručeno.

 

Stránky ČEA

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

  1- 2 - 3