Zažíváš těžkosti?

Pocházím z naprosto nevěřící rodiny. Neznala jsem ve svém okolí vůbec nikoho, kdo by věřil v Boha a chodil do kostela. Nikde žádná babička nebo tetička. Pak v 90. letech uvěřily moje děti a přivedly k Bohu i mě. V té době jsem už měla za sebou 6 zbytečných operací, které nakonec skončily amputací nohy. Pro mne to tehdy bylo dno. Jen ten, kdo toto zažil na sobě nebo u svých nejbližších ví, co všechno to obnáší. Mnoho bolesti, otázek – a odpověď téměř žádná. Docent na klinice mi říkal: „Víte, člověk je v kritických situacích vždycky sám.“ A u lidí, kteří neznají Boha, tomu tak skutečně je. Jistěže pomáhá láska blízkých lidí, kteří s vámi soucítí, ale stále to není ono.

Já však už dneska vím, že člověk nemusí být nikdy sám. Bůh je s námi všude, kdykoliv a kdekoliv. Dá se tohle říci o člověku? Víra je Boží dar a pomoc v těžkostech. Každý má v srdci místo, které patří jen Bohu a je potřeba ho správně naplnit. Každého během života potkají problémy, ať jsou jakéhokoliv druhu a může mu být 30 nebo 80 let. Mnohdy se ani tyto skutečnosti během let nezmění, nikdy mi noha tady na zemi nenaroste (i když bych někdy ráda byla ještěrkou), ale může se změnit náš postoj k nim. Krásně a výstižně to napsal J. A. Komenský a ať je to povzbuzením pro všechny, kteří zažívají těžkosti.

Bůh – Kristus říká:

Přestaň býti sám svůj a odevzdej se mně. Přestaň sobě vybírati, jaký by tvůj neb jiných na světě způsob býti měl. Přestaň mozkem svým rozdílu mezi štěstím a neštěstím činiti a za štěstí všechno měj, cokoli z mé ruky pochází. Neboj se a nelekej. Oddej se mně v ochranu, a to cele se vším všudy, přijmu tě pod křídla svá a nevybojuje tě žádný, ani brány pekelné. Poruč mi všecko své, a tělo i duši a já budu tobě štít a pavéza, strážný tvůj nedřímající a kde potřebí na rukou tě nositi budu.

Přála bych všem, i sobě, abychom se dokázali vždy schovat do Boží náruče a našli tam pokoj.

Jitka Loulová