O uzdravení

Vážení bratři a sestry v Pánu Ježíši Kristu.

Chtěl bych se s vámi podělit o to, jak mě pán Bůh uzdravil ze zhoubné nemoci – rakoviny plic. Úvodem musím předeslat, že jsem většinu svého života pracoval jako horník, několik let v uhelných a pak dalších deset let v uranových dolech. Koncem února roku 2003 (bylo mi tehdy téměř šedesát osm let) jsem onemocněl chřipkou. Po odeznění této nemoci však stále přetrvávaly záchvaty silného kašle. Paní doktorka na plicním oddělení nemocnice v Novém Městě na Moravě proto nechala udělat rentgenový snímek plic, který prokázal existenci asi 3cm velkého nádoru v levém dolním laloku. Následovalo bronchoskopické vyšetření, které nález potvrdilo. Primář doporučil operaci ve fakultní nemocnici v Brně Bohunicích. Tu jsem podstoupil v dubnu 2003. Následujícího půl roku jsem se cítil dobře, avšak při vyšetření v říjnu téhož roku byl odhalen další nádor tvořící se v mezihrudí, takže jej nebylo možno operovat. To ale ještě nebyl všemu konec. Vyšetření na CT prokázalo ještě jeden karcinom nad levou ledvinou. Po konzultaci s lékaři MOÚ – Brno Žlutý kopec mi byla doporučena chemoterapie, kterou jsem absolvoval v šesti třítýdenních cyklech.

Mezitím se za mne modlili bratři a sestry z mého domovského sboru KS Žďár nad Sázavou, má rodina, starší sboru na mě vzkládali ruce a mazali mne olejem. Na jaře r.2004 se můj syn Libor účastnil konference Vystrojení svatých pořádané Angel Mountain Ministries. Dále už jeho vlastní slova: „Během jednoho večera v průběhu konference jsme začali zakoušet zvláštní jednání Ducha Svatého. Nepovažuji za důležité popisovat jednotlivé projevy. Důležité bylo, že jsem od určitého okamžiku stále intenzivněji vnímal neobvyklou Boží blízkost, která se projevovala vlnami osvobozujícího smíchu – „lámajícího jha“ přes slzy nikoliv zoufalství, ale spíše radosti až po slova víc a víc rezonující v mém srdci: „Co chceš, abych pro Tebe udělal?“ Odpověď pro mne byla jasná: „Chci, aby byl táta uzdraven.“ Cítil jsem, že si mám položit ruku na hrudník, což když jsem udělal, jakoby mou hrudí prostupoval oheň. Bylo mi tak dobře, že jsem si přál, aby to neskončilo. Nicméně to, co jsem v tu chvíli přijímal, nebylo primárně pro mě, proto když jsem přijel zpět domů, modlili jsme se spolu s tátou a já mu při oněch modlitbách předal to, co jsem pro něj přijal.“

Po čtvrtém cyklu chemoterapie jsem znovu absolvoval CT vyšetření, na základě kterého ošetřující lékař naznal, že nastal ústup a můj zdravotní stav se tudíž stabilizuje. Podle lékařské zprávy regrese nastala zhruba v době, která se shodovala s termínem konání konference. Můžete si říct: „Náhoda!“ Já jsem měl však ve svém srdci jistotu vyslyšených modliteb. Během celé nemoci jsem prožíval Boží pokoj a věřil jsem, že Bůh prodlouží léta mého života, protože je Pánem nad životem i nemocí.

V současné době jezdím každých pět měsíců na prohlídky a lékařské vyjádření zní, že jsem zdráv. Jsem vděčný Bohu Otci skrze našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista, který mi dal milost prožít, že On je cesta, pravda a život. Jemu děkuji za každý další den života.

L.O.